Lutz

4. prosince 2010 v 17:34 |  Kouzelný svět panenek
Všichni, kdo mě znají, tak vědí, že sbírám panenky. Panenky s porcelánovou hlavičkou, celé porcelánové i jiné, které mě nějakým způsobem zaujmou. Nejsem jediná, takových žen je velmi mnoho. Nakonec, proč ne? Pánové sbírají vláčky, autíčka, fotoaparáty, letadla a já nevím, co ještě, tak proč bychom my, ženy, nemohly sbírat panenky. Obzvlášť když jsme jich za svůj život, lépe řečeno dětství, měly velmi málo. Já jsem měla jenom jednu a ta je také součástí mé sbírky.

Moje panenky jsou "živé", lépe řečeno obživnou tehdy, kdy to chci já. A totéž by vám řekla každá sběratelka panenek. I panenky mají totiž svůj svět.

Jako před pár dny. Odklízela jsem sníh a když jsem se vrátila domů, tak v pokoji stál Lutz se svou dřevěnou koloběžkou. "Ale, kampak ses vypravil?" zeptala jsem se. "Jdu na procházku," prohlásil Lutz. "A co ta koloběžka? Venku je spousta sněhu, tak kdybys měl sáňky, ale koloběžku?" "Koloběžku mi výrobce dal, sáňky ne, tak jdu s koloběžkou", tvrdohlavě prohlásil Lutz a hrnul se ke dveřím. Daneček zajásal. Bude se vozit na koloběžce, nezapadne do sněhu. Vystartoval a hrnul se za Lutzem.

Což o to, schody byly zametené, chodník taky, tam nezapadnou, ale dál? To už bylo horší. A také to tak dopadlo. Lutz sjel na koloběžce z chodníku a bum.... koloběžka se zabořila do sněhu. Danek okamžitě vyskočil na koloběžku, aby náhodou nezapadl také a mě nezbylo nic jiného, než oba dva vyprostit ze závěje a odnést je domů.

Lutz protestoval, Daneček ani ne, protože měl studené tlapky. Tak jsem slíbila Lutzovi, že mu udělám na památku obrázek, aby všichni viděli, jak byl statečný a nebál se ani spousty sněhu. Tady je.

Lutz s koloběžkou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama