Mikulášská "nadílka"

6. prosince 2010 v 17:52 |  Ze dne na den
Dnes máme Mikuláše. Včera večer se rozdělovaly dárky. Mne včera Mikuláš minul, ale abych nebyla škodná, tak mi dnes poslal čerta. A ten opravdu naděloval vrchovatě.

Včera večer jsem si vytáhla z mrazáku krůtí křídla s tím, že dnes budou pečená k obědu. Ráno jsem si všechno přichystala, křídla jsem dala do remosky a začala péct. Asi za půl hodiny ovšem přestala jít elektřina. Co to pro mne znamená? Automaticky se mi vypne kotel na ústřední topení, telefon, samozřejmě televize (což mi tak moc nevadilo), internet a pochopitelně přestane péct remoska. Rychle jsem vzala mobil, abych zavolala mamince, že oběd nebude na půl dvanácté, jak je zvyklá, ale daleko později.  Po čtyřech marných voláních jsem už začala být nervozní. Maminka má už hodně roků, bála jsem se nejhoršího.

Dala jsem Dankovi svetřík a vyrazila jsem za maminkou zkontrolovat, jestli se náhodou nic nestalo. Venku nad nulou, pod nohama břečka, pod břečkou namrzlé chodníky, připadala jsem si jako na kluzišti. Dorazili jsme s Dankem k mamince, ta byla v pořádku, jenom prý odmetala sníh, otírala okna, solila chodník a kdo ví co ještě. Aspoň že toto dopadlo dobře. Takže zase domů, co kdyby už byla elektrika v pořádku. Byla. Takže jsem zapnula remosku a řítila jsem se do sklepa, abych znovu nahodila kotel. Uf, obrovské štěstí, kotel se nahodil sám, výluka mu nevadila. A co internet? Výpadek elektřiny znamená, že se mi ztratí bezdrátové připojení, já to sama připojít neumím (nejsem tak chytrá), takže volat na zákaznickou podporu a nechat se navádět. Zapnula jsem počítač a odevzdaně čekala, co se stane. Sláva! Málem jsem radostí vykřikla, internet naskočil sám, všechno v pořádku.

Tak snad jsem už těch dárků dostala dost, ne? Vzala jsem telefon, že zavolám mamince, že oběd přece jen bude, i když opožděn. Jenže - maminka telefon nebere. Tak tentokrát už nejsem tak splašená, abych tam znovu běžela, poruchy, nahlásit poruchu telefonu, ať to proměří. Vyšlo to, opravdu tam byla porucha, kterou začali odstraňovat.

Po určité době oběd hotový, přepravený k mamince, maminka po obědě a v pořádku, já zpátky, taky oběd, po chvilce znovu Dankovi dát svetřík a znovu vyrazit k mamince.
Bude potřebovat nakoupit. Dost pospíchám, jdu poněkud později, tak abych to všechno stihla. Přestala jsem vnímat, že pod břečkou je ledovice. To se mi vymstilo. Pár rychlých kroků a já jsem přistála na zadní části těla na chodníku. Danek se nestačil divit. Za mnou šel jeden pán. "Nestalo se vám nic?" zeptal se starostlivě. "Ne, děkuji", odpověděla jsem, "ale dávejte pozor, protože to...." Nedořekla jsem. Pán vyjekl a pak se svezl do sněhu. "Jé, pán ve sněhu", zajásal Danek a hned se k němu rozběhl, že mu jako pomůže. Znám jeho styl pomoci - znamená to, že se na dotyčného vrhne, vylíže ho z podoby a tak ho svým útokem zneškodní, že není schopen pohybu. Tomu jsem musela zabránit. Chytla jsem Danka, pána jsem ovšem nechytla, ten se musel chytit plotu a vstát sám.

Tak to by snad už stačilo, už těch dárků opravdu bylo dost. Rozesmála jsem se, pán se přidal a vůbec nám nevadilo, že jsme vzadu mokří a špinaví od sněhu. Zbytek dne už proběhl bez jakýchkoliv rušivých příhod. Bohudíky. Sedím v teple pokoje a už se jenom usmívám.

zimní krajina
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Red Ušáček Red Ušáček | 6. prosince 2010 v 19:33 | Reagovat

no bylo toho na Tebe dost,ale hlavní je že jsi v pořádku!!! :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama