Můj život s pejskem

23. ledna 2012 v 15:05 |  Ze dne na den
"Dobré ráno, bobečku, jak ses vyspinkal? Budeme už vstávat?" Převrátí se slastně na záda, nožičky nahoru, a to znamená, že vstávat nebudeme, budeme se mazlit. Tak dělám škrabky škrabky po bříšku, slastně se protahuje a přivírá očička. Po chvíli milostivě uzná, že už toho bylo dost, takže by se opravdu mohlo vstávat.

Kdy mě naposledy někdo řekl "bobečku"! Vlastně nikdy. A ještě tak mě škrabkat! To ani náhodou!

Seběhneme do kuchyně a já chystám snídani. Pro něho kuřecí masíčko se zeleninou a pro sebe v rychlosti černou kávu s mlékem. To je rozdíl! Pak je tady povinné ranní venčení. Venku prší. Narazím si čepici do čela a až přes uši a vezmu si deštník. Ten poctivě držím nad svým "bobečkem", aby náhodou moc nezmokl a nenachladil se. Že zmoknu já, na to v tu chvíli vůbec nemyslím a pro mne to ani není podstatné. Po návratu očistíme tlapky, vytřeme chloupky na bříšku do sucha a milostpán může pokračovat ve spaní.

Já jsem si poněkud promočila "zahradní" boty, jsou už takové chatrné a beru si je opravdu jenom tehdy, když vyběhnu na zahrádku. No nic, mokré ponožky se vymění, ale hlavně, že je pejsek v suchu. Mokrá čepice také uschne a bunda je nepromokavá, takže se vlastně nic nestalo.

Můj pejsek je už schovaný ve své dece a pomalu usíná. Ona to ani nebyla jeho deka, původně televizní deka, kterou jsem koupila pro sebe, protože jsem trochu zimomřivá, jenže mému pejskovi se tak líbila, že si ji přivlastnil pro sebe. A já jsem samozřejmě souhlasila. Co bych pro něho neudělala! Na oběd si v rychlosti udělám těstoviny se zeleninou, pejsek dostane trochu masíčka, přece nebude jíst to co já a navíc bez masa!

Poctivě čekám, až přestane pršet a trochu oschnou chodníky, abychom mohli jít na malou procházku. Já jsem v tom největším dešti běžela do obchodu, tentokrát mi promokly i normální boty, protože se vodě nedalo vyhnout, ale potřebovala jsem nutně pro pejska koupit vitamínové tyčinky a kousek šunky (samozřejmě vařené, pokud možno co nejmíň solené, aby mu nebylo špatně). Já bych si tam mohla koupit kousek kabanosu, to mi na večeři bude stačit.

Zdá se to neuvěřitelné? Rozmazluji ho? Nemyslím. Když vidím jeho oddaný pohled, když na mne vyšplhá, obejme mě svými tlapkami kolem krku a láskyplně mě olizuje, když poctivě poslouchá, jak mu vykládám všechno možné, protože nemám možnost si s někým jiným popovídat, tak vím, že mě má moc rád a potřebuje mě. Kdy mě naposledy někdo poslouchal bez přerušování? Kdy jsem měla pocit, že mě má opravdu někdo rád a hlavně, že mě potřebuje? To je už opravdu hodně dávno. Pejsek mi nikdy neřekl, že jsem blbá, nebo dokonce nějaké domácí zvíře, že něco neumím, že se v něčem nevyznám, nešel do hospody na pivo a nevrátil se v poněkud podroušeném stavu. A že někdy zavrčí nebo štěkne? Neumí mluvit, neumí zpívat, povídá si se mnou po svém. Koneckonců vrčení a štěkání od lidí jsem si zažila víc jak dost. A bezdůvodně. Když na mne zavrčí pejsek, stačí zvednout prst a okamžitě je na zádech a poctivě se omlouvá. Kdo z nás lidí se umí okamžitě omluvit?!

Mohla bych opravdu pokračovat do nekonečna. Ale to není účel tohoto povídání. Já jsem pouze tímto chtěla zdůvodnit, proč mám raději svého psa, než některé lidi. A proč se v jeho společnosti cítím líp, než ve společnosti lidí. Neodsuzujte, zkuste si to a dáte mi za pravdu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dagmar Popelková dagmar Popelková | E-mail | 23. ledna 2012 v 17:40 | Reagovat

Když tak čtu tuhle povídku, tak já osobně se omluvit dokážu. Ale co ostatní lidi, taky to dokážete, jako pejsci?

2 J. F. B. J. F. B. | E-mail | 23. ledna 2012 v 18:03 | Reagovat

Smutný příběh, smutný úděl zůstat uprostřed lidí jenom sama se svým psem. Je třeba najít také cestu k lidem.

3 MARIE KONNY MARIE KONNY | 24. ledna 2012 v 6:40 | Reagovat

MILÁ RADUNKO, MÁŠ PRAVDU. KAŽDIČKÉ SLOVÍČKO, JAKO BYCH PROŽÍVALA ZNOVU. HAFAN JE TEN NEJLEPŠÍ PŘÍTEL. TEN NEZRADÍ, I KDYBY MĚL ŽIVOT POLOŽIT. JÁ MU ŘÍKÁM, ŽE JE MŮJ ŠÉF. ALE JE TO MILÁČEK. M ♥♥♥ :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama