Věříte na sny?

2. června 2012 v 11:59 |  Ze dne na den
Já ano. Možná proto, že jsem tak trochu čarodějnice a sny mě vždycky upozorňovaly na nějakou událost, co mě čeká a nemine. Tento sen se mi zdál už před časem, ale pořád na něho nemohu zapomenout a mám ho živě před očima.

Daneček mi utekl do nějakého tunelu. Vlezla jsem za ním, po čtyřech, protože tunel byl nízký a úzký, plazila jsem se pořád dál a dál, nakonec se mi podařilo skoro na konci tunelu Danečka chytit. Vzala jsem ho do náruče, přede mnou krásné světlo, tak jsem se napřímila a chtěla jsem jít dál. Zvědavá, co tam vlastně je a kde jsem se to ocitla. Najednou přede mnou stál tatínek. Mladý, krásný, oblečený v bílém obleku, v rukou mandolínu. "Co tady chceš?", zeptal se mě velice přísným hlasem. "Chytala jsem Danečka a teď se jdu podívat, kde to jsem," odpověděla jsem. "Tam nechoď, tam nesmíš, "zastavil mě tatínek, "tam nemáš ještě co dělat. Vrať se okamžitě zpátky i s Danečkem." Nechtělo se mi, bylo tam moc krásně, ale tatínek mi zastoupil cestu a dál mě nepustil. Neochotně jsem se obrátila a vydala jsem se na zpáteční cestu. Je zajímavé, že jsem se už nemusela plazit, najednou byl tunel dost velký na to, abych šla naprosto normálně.

Byl to krásný sen. Pochopila jsem, že jsem se asi ocitla za Duhovým mostem a opravdu jsem tam ještě neměla co dělat. Tatínek mě tam ještě nechtěl. Samozřejmě že jsem tento sen povykládala mamince, která v té době byla ještě mezi námi. Vyložila si to přesně tak, jako já - tatínek mě tam nechce. Zbytek mi ovšem zamlčela. Za měsíc po tomto snu odešla za tatínkem ona.

Mrazí vás trochu? Mě mrazilo také. A potom že sny nic neznamenají. Znamenají, někdy až moc!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 *Nelly *Nelly | Web | 2. června 2012 v 12:01 | Reagovat

někdy :)

2 Dominica Dominica | Web | 2. června 2012 v 12:03 | Reagovat

Většinou si sny nepamatuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama