Jak se kroutí šňůrky

16. srpna 2014 v 16:00 |  Ze dne na den
Toto povídání vzniklo na přání jedné kamarádky. A nejde tak ani o povídání, jak o návod. Ale než se dostanu k návodu, osvětlím, jak jsem se dostala ke kroucení šňůrek. Kdysi moc dávno, asi kolem r. 1895 se narodil chlapec Jan, který se v dospělosti vyučil šňůrkařem. Já jsem tady už o něm psala v jednom povídání, takže se nebudu rozepisovat, ale pro ty, kteří to nečetli, dodávám, že tento šňůrkař Jan byl můj první zjištěný předek. Jeho synové se také vyučili šňůrkařství a později jeden z jeho potomků získal v tomto řemesle takovou zručnost a věhlas, že do konce vyráběl šňůrky a prýmky pro císařskou rakouskou armádu.
Šňůrkaři už dávno v našem rodě nejsou, ale mě naučila dělat šňůrky maminka. "To by byla ostuda, kdyby praprapra... a kdoví kolik pra.. vnučka neuměla utočit doma šňůrky a musela je chodit kupovat", vždycky říkávala a já jsem točila a točila. Ze začátku to nebylo snadné, ale když se to člověk naučí, jde to skoro samo.
A jak se taková šňůrka vyrábí? Vezme se vlna, bavlna, nebo jakýkoliv materiál, ze kterého chceme šňůrku mít, a jednou rukou ji zachytíme prsty, natáhneme ke klice (to je nejlepší), zase zpátky zachytíme v ruce a postup opakujeme několikrát. Vzdálenost od kliky si určíme sami, ale já obyčejně napínám tak na tři metry a obtáčím kolem kliky asi pětkrát. Pak zbytek ustřihnu, udělám suk a navleču obyčejnou tužku (ta neklouže). Tužku s vlnou zachytím mezi dva prsty a začnu točit, pořád jedním směrem. A točím, a točím, a točím........ Jestli chcete, můžete si u toho zpívat, abyste se nenudili, ale točí se opravdu dost dlouho, šňůrka musí být pevná, aby se nerozjela. V podstatě se tím točením o hodně zkrátí.
Když už si myslím, že by to mohlo být, vyvleču tužku, z druhé strany stáhnu vlnu z kliky, přehnu ji v polovině a ....... většinou to vyhodím, protože se to nepovede. A můžeme začít znovu, postup naprosto stejný, až k poslednímu písmenu a)...... výborně, teď se nám to podařilo v polovině krásně přehnout, lehce přejedeme přes obě poloviny, ty se spojí, stočí se dohromady a vznikne krásná pravidelná točená šňůrka. Zafixuje se na konci sukem, aby se nerozjela a je to.
Není? Že se zase nepovedla? Ale nic se přece neděje, materiálu je dost, tak budeme točit dál. Však ona se určitě povede. Mě se také nepovedla napoprvé, ani napodruhé, ale až na několikátý postup. Ale ta radost, až budete v ruce držet první vlastnoručně utočenou šňůrku!



Tak hodně štěstí a točte!! Můžete si vyrobit i různobarevnou. Chce to jenom trpělivost.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jindřich Jindřich | 23. září 2014 v 19:15 | Reagovat

Díky. Už jsem skoro zapomněl, že jsem ty šňůrky uměl kdysi kroutit také. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama